Přeskočit na obsah

Jaderná elektrárna Genkai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaderná elektrárna Genkai
Pohled na jadernou elektrárnu
Pohled na jadernou elektrárnu
StátJaponskoJaponsko Japonsko
UmístěníGenkai, prefektura Saga
Stavv provozu
Začátek výstavby15. září 1971
Zprovoznění15. října 1975
VlastníkKyūshū Electric Power Company
ZhotovitelMitsubishi Heavy Industries
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu2 × 1180 MW
Odstavené reaktory2 × 559 MW
Typ reaktorůMitsubishi M212
Mitsubishi M412
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon2360 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Genkai (japonsky 玄海原子力発電所, Genkai genširjoku hacudenšo) je provozní jaderná elektrárna v Japonsku. Leží poblíž města Genkai v prefektuře Saga. Elektrárna je provozována a vlastněna společností Kyūshū Electric Power Company. Areál elektrárny se rozkládá na rozloze 0,87 kilometrů čtverečních. Ke chlazení jaderné elektrárny slouží voda z Korejského průlivu.

Historie a technické informace

[editovat | editovat zdroj]

Záměr na výstavbu jaderné elektrárny v prefektuře Saga u města Genkai byl oznámen v červnu 1968.[1] Povolení k výstavbě prvního bloku bylo příslušnými úřady uděleno v prosinci 1970 a samotné přípravy na výstavbu prvního tlakovodního reaktoru o hrubém výkonu 559 MW započala v březnu 1971.[1] První z bloků byl přifázován k síti 14. února 1975 a do komerčního provozu přešel 15. října 1975.[1]

Povolení na výstavbu druhého bloku identického typu bylo přiděleno v lednu 1976.[1] Jeho výstavba započala již v červnu téhož roku. Ještě před jeho spuštěním byly oznámeny plány na celkové rozšíření jaderné elektrárny Genkai na 4 bloky. Blok č. 2 dosáhl kritičnosti v květnu 1980, k síti byl připojen 3. června 1980 a jeho komerční provoz započal dnem 30. března 1981.[1]

V říjnu 1984 bylo uděleno povolení k výstavbě dalších dvou bloků tlakovodní koncepce se čtyřmi primárními smyčkami a hrubým výkonem 1180 MW každý.[1] Jejich výstavba započala dny 1. června 1988 a 15. července 1992. Třetí blok byl připojen k síti 15. června 1993 a čtvrtý 12. listopadu 1996. Komerční provoz zahájily 18. března 1994 a 25. července 1997.[1] Všechny reaktory používají jako palivo nízko obohacený uran 235 na 3 až 4 %.

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 2011 byly bloky 2 a 3 odstaveny z důvodu běžné údržby. Po zemětřesení v Tóhoku Kyūshū Electric dobrovolně požádala o opětovné schválení u města Genkai a prefektury Saga, aby se ujistila, že proti opětovnému zapnutí reaktorů nebudou žádné námitky. Jednání se však protáhla o několik měsíců oproti normální délce odstávky. Protože bloky 2 a 3 nebyly v létě restartovány, očekávalo se, že Kjúšú bude mít deficit elektřiny a bude schopno pokrýt pouze 85 % svých běžných letních potřeb elektrické energie.[2]

Dne 9. prosince 2011 byla zjištěna netěsnost v chladicím systému reaktoru č. 3. Poté, co byl únik odhalen, Kyūshū Electric nedokázala v plném rozsahu nahlásit problémy místním úřadům. Byla zmíněna pouze porucha čerpadel v systému pro reaktor č. 3.[3]

Od září 2012 usilovala prefektura Saga o to, aby byly reaktory jaderné elektrárny Genkai po 40 letech provozu trvale vyřazeny, což znamená, že reaktor 1 měl být uzavřen rokem 2015.[4][5]

V únoru 2019 společnost Kyūshū Electric Power Company oznámila, že blok 2 bude vyřazen z provozu ještě před vypršením životnosti reaktoru 40 let, které mělo nastat v roce 2021 a to společně s blokem 1. Ani jeden z nich nebyl v provozu od roku 2011.[4]

Znovuspuštění bloků 3 a 4

[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. ledna 2017 obdržely bloky 3 a 4 od příslušného úřadu potvrzení o splnění nových regulačních norem. Dne 23. března 2018 byl blok 3 znovu spuštěn po sedmi letech mimo provoz. Reaktor byl opět krátce odstaven o týden později kvůli úniku páry.[6] Podle majitele a provozovatele elektrárny Kyūshū Electric Power Company nedošlo k žádnému radioaktivnímu znečištění.[6] Reaktor byl znovu spuštěn 18. dubna.[7] 4. blok byl znovu spuštěn v červnu 2018.[8]

Informace o reaktorech

[editovat | editovat zdroj]
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení výstavby Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Genkaj-1 Mitsubishi M212 529 МW 559 МW 15. 9. 1971 14. 2. 1975 15. 10. 1975 27. 4. 2015
Genkaj-2 Mitsubishi M212 529 МW 559 МW 1. 2. 1977 3. 6. 1980 30. 3. 1981 9. 4. 2019
Genkaj-3 Mitsubishi M412 1127 МW 1180 МW 1. 6. 1988 15. 6. 1993 18. 3. 1994
Genkaj-4 Mitsubishi M412 1127 МW 1180 МW 15. 7. 1992 12. 11. 1996 25. 7. 1997

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genkai Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g 玄海原子力発電所のあゆみ [online]. 九州電力 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. 
  2. Kyushu Elec warns of summer power shortage as 2 reactors shut [online]. Reuters, 19 May 2011 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 September 2017. 
  3. The Daily Mainichi News (10 December 2011)Radioactive water leaks at Kyushu Electric's Genkai reactor Archivováno 10. 12. 2011 na Wayback Machine.
  4. a b Genkai 2 to be decommissioned. www.world-nuclear-news.org. World Nuclear News, 13 February 2019. Dostupné online [cit. 15 February 2019]. 
  5. 佐賀知事が廃炉容認、玄海1号機運転40年で. kyushu.yomiuri.co.jp [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-15. 
  6. a b Steam leak found at Genkai nuclear power plant- News - NHK WORLD - English. NHK WORLD. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2018. (anglicky) 
  7. OE Information related to Genkai Unit 3 restart [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Genkai unit 4 supplying power again. www.world-nuclear-news.org. Dostupné online [cit. 22 June 2018]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]